Už je to skoro 3 týdny od zápasu LFC – Crystal Palace, který se odehrál na posvátném Wembley. Jelikož jsem byl přímo na stadionu, řekl jsem si, že vydám krátký report celého výletu a zážitky a vzpomínky, které ve mě tento výlet spojený se zápasem zanechal.
Stadion Wembley mám už od dětství spojený s mimořádnými událostmi a pokaždé, když se naskytne možnost vyrazit na tento nádherný stadión, tak když jsou k dispozici lístky, tak neváhám a vždy si najdu čas, abych zápas LFC ve Wembley vždy mohl zažít. Nebylo tomu jinak ani toto léto v souvislosti s Community Shield. Přesto, že se ví, že tento zápas bývá takový přátelák s trofejí na konci, vždy je to skvělý zážitek vidět Reds jinde než na Anfieldu, kór ve Wembley.
Celý tento výlet jsem však musel otočit opravdu na rychlo, protože volna moc nebylo a tak jsem musel nakombinovat letenky s různých míst. Bohužel jsem lístky sehnal až později, tudíž i cena letenek nebyla úplně přívětivá, ale s tím jsem tak nějak počítal. Nakonec se mi podařilo v den zápasu odletět z Vídně brzo ráno na letiště Gatwick. Letiště Gatwick je známé jedním z nejlepších spojení do centra Londýna a vlak tam jezdí každých 10 minut. Tudíž ihned po příletu jsem sedl na vlak, který mě dopravil až do centra Londýna a měl jsem dopoledne čas, projít si nějaké ty památky. Klasicky Tower Bridge, London Central a jiné..
Počasí vyšlo skvěle, teplo na kraťasy a celodenní nošení dresu, takže mi ani nevadilo, že jsem byl neustále na nohou, protože jsem si opravdu užíval krásného letního počasí.
Přesto, že zápas byl až od 15:00, rozhodl jsem se už cca v 11 hodin, že vyrazím do Wembley abych si vychutnal procházku okolo Wembley, zažil před zápasovou atmosféru a dal si nějaké to pivo. Takže jsem sedl na metro a směr Wembley. Překvapilo mě, že jsem nebyl jediný, kterého napadlo už takhle brzy na stadion vyrazit. Poté co jsem si prošel okolí Wembley, zašel si pro něco k jídlu, tak začalo zklamání, které přetrvávalo po celý před zápasový čas.
Jak bývá pro zápasy ve Wembley zvykem, každý tým si pro fanoušky připraví svojí fanzónu, do které po prokázání se lístkem máte možnost vstupu a můžete poslouchat hudbu, bavit se s ostatními fanoušky atd. Tohle vše mělo Crystal Palace pro fanoušky připravené, ale Liverpool se na fanoušky vykašlal. Přesto, že bylo v okolí několik barů a kaváren, všechny byly přeplněné fanoušky Reds, kteří neměli kam jít. Možnost jít do nějakého baru byla ve 3 uzavřených místech, do které jste ale byli vpuštěni pouze po předchozí rezervaci bez spojitosti s lístkem, ale prostě jste si koupili vstup do jednoho z barů, který však neměl žádné zaštítění od LFC.
Tohle mě trošku zklamalo v souvislosti s tím, že okolo celého Wembley nebyla možnost koupení Piva. Pouze nealko. Tudíž z mého plánu nasát předzápasovou atmosféru sešlo a tak jsem se posadil do Costa Coffe a u kávy čekal než nás vpustí na tribuny. Za mě tohle bylo obrovské zklamání, protože jsem čekal, že spolu s fanoušky zaspíváme nějaký chorál, popovídáme si a třeba i potkáme někoho známého. Nic..
Po příchodu přes 3 kontroly, kde jsem se musel pokaždé prokázat lístkem, že opravdu jdu na stadion, jsem se konečně dostal na Tribunu, dal malé občerstvení a šel sledovat rozcvičku. Místa, dle fotky, jsem měl v horní řadě v sektoru LFC, takže jsem měl skvělý výhled na plochu. Po pískotu na státní hymnu od fanoušků Reds a přerušení minuty ticha na poctu Dioga Joty, fanoušků Crystal Palace začal zápas.
To jak zápas probíhal zde už psát nebudu, ale musím říct, že mě naprosto a znovu zklamala atmosféra našich fans. Prvních 30. minut se fandilo, avšak pořád 3 samé chorály dokola, jakobychom neuměli nic jiného… Postupně bylo vidět, jak to fanoušky okolo mě přestává bavit fandit pořád tím samým stylem. Oproti fanouškům Crystal Palace, kteří vytvářeli neuvěřitelnou atmosféru po celý zápas to bylo opravdu z mého pohledu zklamání.
V prvním poločase se alespoň trochu fandilo, ale od začátku druhého poločasu bylo v sektoru LFC absolutní ticho. Ale opravdu, že mě to až překvapilo, že se celý druhý poločas nefandilo. Ano potlesk vždy byl, ale žádné pokřiky nic. Takže co se týče zápasu z pohledu fanouška, byla atmosféra i program před zápasem obrovské zklamání.
Po zápase jsem věděl, že dostat se zpět na metro a do centra Londýna chvilku potrvá, přesto, že se uchýlila k odchodu pouze půlka stadionu, stálo to za to. Přes hodinu a půl jsme čekali ve frontě plné lidí, než se dostaneme na vlak mířící do centra. Bohužel ve vlaku nefungovala klimatizace :))
Poté co jsem vystoupil u Buckinghamského palácu tak jsem se prošel přes další známé památky a zamířil rovnou na hotel, který jsem měl objednaný přímo u letiště Gatwick abych ráno mohl v klidu dorazit na letiště a zamířit domů.
Celkový dojem z tripu tak mám smíšený. Přesto, že Wembley vždy beru jako velkou událost, tak to tentokrát stálo hodně peněz a málo muziky. Mrzela mě zejména absence Fanzóny a programu před zápasem. Jak jsem již zmínil, přišlo mi to, jak kdyby se tentokrát LFC management na fanoušky vykašlal. V ten den jsem záviděl fanouškům Palace, kteří si ten den, včetně zápasu patřičně užili.
