Člověk často přemýšlí nad různými věcmi. Práce, rodina, cíle a různé další myšlenky, ale fanoušci Liverpoolu právě nyní mají v hlavě pouze to, jestli fotbalový klub Liverpool FC zvládne úspěšně cestu k titulu až do samotného konce. To, co se nám na začátku sezóny zdálo nereálné, se v průběhu dosavadní sezóny změnilo v možný nejkrásnější scénář této sezóny. Ovšem poslední výkony Liverpoolu znovu dostávají fanoušky do pocitu nervozity, který se zjeví vždy, když už člověk začíná pořádně věřit v cokoliv a pak přijde rána.
LFC si za to může sám
Není to negativní myšlenka, ale je to pouze názor, že momentální náladu fanoušků, kterou převládá nervozita si Reds udělali sami. Sociální sítě se množí negativními názory, hráči nehrajou podle představ a každý jeden fanoušek by momentálně organizoval hru jinak. Liverpool ztratil formu a lehkost, se kterou se představoval zápas co zápas v roce 2024, resp. první polovinu sezóny pod Arne Slotem. Nebáli jsme se žádného soupeře, kotrolovali jsme hru a vše fungovalo a padlo jak má. Pak ale přišly média se smlouvami Trenta, Van Dijka, Salaha a vše se začalo rozpadat. Zápas s tragickým Man United za mě započal dobu absolutní změny hry LFC.
Fandím LFC už nějaký ten rok. Rok co rok, sleduji zápasy a neočekávám nic. Znáte ten citát ze Spidermana – (poslední díl), bylo tam zmíněno „Kdo čeká zklamání, nemůže být nikdy zklamán“ .. Tímto se osobně řídím sezónu co sezónu, ale když už je úspěch blízko, začínám otevírat ruce té naději, kterou mi můj milovaný klub poskytuje. Plno sezón zklamání, neúspěchů, krizí a dalších věcí mě naučilo nedoufat a jen si užívat sezónu za sezónou. Ale když už se někdy blížíte k vytíženému úspěchu, začínáte mít vedle naděje také určité pochybnosti a obavy z neúspěchu.
To co je momentálně největší problém u fanoušků LFC je fakt, že Arne Slot a celý Liverpool FC dal fanouškům naději, která se krok po kroku může stát realitou. Naději, že budou plné ulice lidí, kteří budou slavit titul, naději, že vyhrajeme LM a budeme zapsáni znovu do kroniky vítězů. Zároveň se ale jeví obava z toho, že budeme zase jednou všem pro smích a titulní stránky internetu se budou plnit články o tom, jak Liverpool přepisoval historii, když provařil skoro jistý titul v Premier League.
Ač chceme či nechceme, musíme si přiznat, že bojujeme v nerovné bitvě bohatých a chudých a to co se Reds poslední roky daří, je neuvěřitelné. Avšak i když nevidíme do zákulisních bojů, víme, že Reds, přesto, že mají bohaté majitele, tak neutrácejí a v porovnání s ostatními kluby jsme na dně výdajů a aktivity na přestupovém trhu. Často náš klub přirovnávám k ději v klubu baseballového Red Sox, kteří sdílí stejného majitele. To co se povedlo FSG v Bostonu, kdy po více jak 80 letech dokázali vyhrát tamnější světovou sérii, dokázali i zde v Liverpoolu. Liga mistrů, titul v Premier League a další poháry. Vše se povedlo. Ale spojitost, která vede k porovnání dvou rozdílných sportů je v tom, že stejně jako do Red Sox tak i do Liverpoolu bylo investované množství peněz do dlouho očekávaného úspěchu a poté útlum.
Investice do úspěchu nebo do budoucnosti?
Zde si dovolím právě to porovnání Red Sox a Liverpoolu. Při koupi Red Sox se Henry a spol. rozhodl napumpovat obrovské jmění do týmu aby vytvořil konkurence schopný tým. Vyhrát očekávaný titul a dostat se na výsluní. Red Sox vyhráli 2 roky po příchodu FSG (tenkrát ještě NESV) světovou sérii (2004) a následně si pak přidali ještě další 3 tituly (2007, 2013, 2018). Ovšem, paradoxem je to, že nevyhráli svůj první titul s tím nejlepším týmem, se kterým se úspěch očekával. Vyhráli s týmem, který každý odepisoval a jen díky shodě náhod se dostal do Playoff a poté nakonec celou sérii vyhrál. To vše za podpory fanoušků, kteří stejně jako v dnešní době fanoušci LFC, fandili ale měli své výhrady. Jenže najednou máme rok 2025 a Red Sox se dostali do Playoff za tu dobu pouze 1x. Nákupy nikde, a výsledková listina taky není ta nejlepší.
A tady se dostáváme k LFC. FSG nainvestovalo obrovské peníze. Koupili na počátku příchodu několik hráčů, stabilizovali klub, vyhráli Premier League, LM a i přes obrovské příjmy se klub neangažuje v přestupové aktivitě a investuje pouze v jednotkách případů. Liverpool momentálně hraje v dramatu David proti Goliášovi – právě toho Davida, který má za cíl Goliáše porazit. Zatím se mu to daří, ale síly dochází a konec příběhu zatím nevíme, narozdíl od knihy, jak dopadne. Co vlastně ale tímto odstavcem chci říct. Nečekejme, že se něco v Liverpoolu změní pokud bude sezóna taková nebo taková. Náš milovaný klub mám v aktuální situaci majitele, kteří hodlají spíše generovat než utrácet majetek.
Liverpoolu stačí málo a dokáže to…
Abych tyto myšlenkové pochody zakončil. Když Liverpool vše doma vyhraje a získá z 5 zápasů venku 5 bodů za remízy, Arsenal by musel vyhrát 12 zápasů, protože 11 výher 1 remíza a 1 prohra (ta v Liverpoolu) dává titul do rukou LFC. Tato možnost znamená, že nerovný souboj může skončit pohádkovou výhrou. Každý sníme o tom jediném. Chceme vyhrát titul a znovu být označování jako mistři Anglie. Výhra v ligovém poháru a v Lize mistrů by byla jen třešničkou na dortu. Teď právě nastává ta chvíle, kdy LFC potřebuje bouřlivý Anfield, podporu fanoušků a štěstí.
Pojďme si užít zbývající zbytek sezóny a nepřemýšlet nad tím co kdyby… Co se má stát stane se.
