Rozhovor č.2: Tentokrát Kylda – fanúšik rovnako srdciar LFC, jeho pohľad a skúsenosti s milovaným klubom

Vitaj Kylda, máme radosť, že si bol ochotný sa rozhovoriť o Reds a verejne si sa obrazne vyzliekol do naha ako správny fanda.

Nebudeme chodiť okolo horúcej kaše – prezraď ako dlho fandíš, čo Ťa k LFC priviedlo? Ahoj, prvně bych také rád poděkoval za možnost rozhovoru a že se s vámi všemi mohu podělit o své zážitky a pocity. Začal jsem fandit LFC někdy okolo roku 2003 kdy můj táta byl poprvé v Anglii a to konkrétně v Chesteru. To on mě k LFC přivedl, jelikož jak sám s oblibou říkal, už v 90 letech jsem LFC lhtal a každá možnost získat nějaké info o něm ať už v podobě zpráv, nebo VHS bylo výhrou. A slyšet naše fanoušky byl nepopsatelný zážitek. Takže takhle jsem se k našemu milovanému klubu dostal i já. Když mi poté přivezl originální dres, nebylo o čem.

Takže správna voľba. Určite boli aj chvíle, že nie všetko išlo podľa predstáv,či? Pro mě to byla hned správná volba. Jakmile jsem slyšel chorály, rudou barvu dresů, vášeň lidí o kterých mi táta po návštěvě Liverpoolu a zápasu povídal, zamiloval jsem se. Já sám hrál už v té době nějaký pátek fotbal a když jsem přičetl, že za Liverpool hrají Patrik Berger, Vláďa Šmicer a Milan Baroš. Tak ve spojení s Gerrardem naprosto jednoznačná záležitost.Hned první zklamání paradoxně přišlo v roce 2005 – finále LM v Istanbulu a já ležel v nemocnici. Já ještě jako dítě ležel na dětském oddělení a sestřička nás nechala koukat jen na první poločas. Takže já šel spát se slzami v očích abych se následného rána probudil do absolutní euforie. Samozřejmě zklamání panovalo při „vládě“ amíků. Sledování Manchesteru United jak vyhrává jeden titul za druhým. Angažování Roye Hodgsona a samozřejmě odchod El Niňa. Vždy jsem ale pevně věřil a fandil, vždyť mé první tetování bylo You´ll never walk alone. Ve světlejší zítřky jsem začal bezmezně věřit příchodem El Pistolera – naprosto fenomenální hráč a ani se nedá popsat jak bolelo že odešel. A nelze opominout příchod Kloppa, kterého jsem si strašně přál a věděl jsem že to začne být ta správná jízda.

Nechcem, aby si sa opakoval, ale možno špeci sklamanie s konkrétnym zápasom, trénerom? Ufff, už jsem jich několik vypsal. Asi nejspíš sezona kdy jsme pod Rodgersem předváděli asi nejhezčí útočný fotbal na světě a nevyhráli jsme titul. Strašně jsem to přál Steviemu a El Pistolerovi a ono to prostě nevyšlo. To strašně moc bolelo a to zklamání převládá dodnes, protože nechápu jak někdo jako Gerrard nezískal titul v PL.

Steviemu to priali určite všetci, nielen jemu, ale… Kto bol Tvoj(i) top najobľúbenejší hráči ? Tak určite treba opäť spomenúť SG8. To bol pre mňa pán futbalista. Proste tie jeho prihrávky, góly a celkovo tá ohromná bojovnosť, to bolo niečo, čo mi imponovalo. Myslím si, že Gerrard je taký správny príklad Liverpoolu ako klubu. Proste oddaný celý svojím srdcom, nechať na ihrisku všetko a ešte do toho pridať nadštandardnú kvalitu.

Ktorí tréneri sú tí praví orechoví a vždy sa rád k nim vrátiš v rozhovoroch, v mysli. Velmi jednoduchá otázka, Klopp. Já se na jeho příchod těšil, protože jsem po očku sledoval předváděnou hru Dortmundu a věděl jsem, že s ním dokážeme velké věci. Jeho neskutečná vášeň nejen pro fotbal, ale obecně pro klub, město a fanoušky. Nevybaví se mi momentálně trenér, který by to měl nastavený takhle. Přinesl do klubu správné oživení, touhu a zároveň tu uvěřitelnost toho, že mi jsme sakra LFC, velkoklub a začneme vyhrávat trofeje. Někteří mě asi teď budou pranýřovat, ale já měl rád i Rafu. Když jsem začínal fandit a víc vnímat LFC tak tobyl on, kdo stál na naší lavičce a osoba, která s námi udělala několik trofejí. Je to sice úplný protipól Kloppa – studený čumák, který neměl s hráči úplně ideální a kamarádské vztahy,ale v té době taktická připravenost a vyzrálost byla na té největší úrovni. U Slota si ještě počkám,jo sakra máme titul, ale počkejme si.

Ak si bol osobne na Anfielde opíš pocity, dojem z návštevy Liverpoolu a zápasu. Na Anfieldu jsem byl dohromady dvakrát, bohužel jen na jednom zápase. Poprvé před 7 lety, kdy jsme již měli jít na zápas proti Manchesteru City, v té době, už si ale nevzpomenu proč byl zápas o den přeložen. Tudíž bychom nestíhali odlet, končilo ubytování. Takže jsme absolvovali„jen“ prohlídku stadionu, která pro mě byla srdcovou záležitostí. Alespoň trochu jsem si ale užil přímý přenos proti Čukotce v The Albert Pub, který je přímo naproti stadionu. Jak se blížil začátek zápasu, hospoda se plnila, ožívala, začaly se zpívat chorály a Daniel Sturridge vstřelil těsně před 90´ nádherný gól, který poté byl vyhlášen jako gól měsíce. Třešničkou na dortu bylo, že přesně v ten den mi bylo 25 let. Neskutečný zážitek z kterého se rozbuší srdce i teď když na to myslím. Podruhé a to přímo na zápase jsem byl ten onen památný den 5.3.2023 ato přímo na The Kop. Skoro jsem se na zápas nedostal, jelikož lístek jsem měl v elektronické formě v telefonu, který chvilku před zápasem začal stávkovat. Já nervní a plný očekávání jsem propadal panice a už jsem se pomalu připravoval, že zápas strávím někde v hospodě. Naštěstí se vše vyřešilo a já mohl začít plně nasávat atmosféru. Nebudu lhát, nečekal jsem, že to bude taková darda, totální destrukce. Trošku jsem se bál, abychom neudělali ostudu, protože přeci jen spousta mých přátel tomu druhému klubu fandí. Když stojíte ať už na The Kop, nebo kdekoliv jinde a rozjedou se chorály, začne vás mrazit. Chvilku lapáte po dechu a pokud fandíte tak dlouho jako já, tak se postupem času do toho dostanete a zpíváte z plných plic.Přiznám se, že jakmile zazněla hymna You´ll never walk alone cítil jsem slzy stékající po tvářích. Góly Gakpa, Darwina, Salaha a tehdy mého oblíbence Firmina. Vidět hostující „fans“ opouštět sektor během zápasu v zádech s našimi posměšnými chorály. Přiznám se, že já po zápase nemohl mluvit. Věc na kterou dokonce života nezapomenete.

Vidím, že to stálo za to, zastavme sa chvíľu pri klube a Liverpoole, čo všetko si vybavíš v pamäti? Pro mě osobně byla návštěva Anfieldu specifická v několika ohledech. Měl jsem takové tři dětské sny. Skočit padákem, být na zápase LFC na Anfieldu a navštívit Kubu. Mám skvělopu manželku, která ví jak fotbalem a věcmi okolo LFC žiji. Hodinu před zápasem mě nesmí rušit, jsem totiž plně koncentrován na zápas. A tak se jednoho dne stalo, že mi nejen koupila zájezd na zápas, ale ještě k tomu našemu největšímu arcirivalovi. Byl jsem nadšený. A abych nejel sám, tak že se připojí brácha, který zároveň LFC fandí. Měli jsme na zápas vyrazit o rok dříve, tedy v roce 2022. Bohužel ten kdo mě přivedl k LFC umřel. Ano, můj táta. Nešlo letět, to bychom nedali. Tak jsme termín změnili na další rok 2023. Proto při poslechu naší hymny se ve mně pralo strašně moc emocí. Asi to ale bylo napsáno a táta na to koukal s námi, protože vyhrát takto destruktivně a historicky, to není přece náhoda.

Určite to náhoda nebola, je mi to úprimne ľúto. Pokračuj ďalej, nenechaj sa stopnúť……. Slýchám spoustu hlasů od lidí, že mají „obavy“ na zápas do Anglie resp., Liverpoolu vyrazit, že by se ztratili, co lidé ve městě apod. Musím říct, že jsem pochybnosti také trochu měl. Nebylo vůbec proč. Lidé vstřícní, nápomocní. Dokonce den před zápasem po prohlídce fanshopu jsem se koukal jak se dostaneme do zpátky do centra pomocí autobusové dopravy. Lehce jsem se ztrácel, až mi pomohla paní tak ve věku 75-80 let. Chvilku si s ním povídám a ona na mě že je skalním příznivcem karamelek. Zalekl jsem se kam mě to nakonec pošle, ale vše mi vysvětlila a my dorazili naprosto okey. Nikdy jsem se nepovažoval za člověka hovořící perfektně anglicky, ale vždy jsem se domluvil, ani zde to nebylo výjimkou. Problém byl když na mě někdo spustil tím typickým nářečím Scouse. To fakt zůstává huba otevřená, to se fakt nedá. Ale buďte v klidu, jakmile druhá strana pochopí, že vůbec nevíte která bije, tak přepne do normálního módu a už to jde. Co mě štve, ale to na celé Anglii je kuchyně a to, že pro každý pivko si musíte pokaždé na bar. Já jako pivař, Plzeňák tohle špatně vydýchávám.

Skvelé postrehy, československý fanda, ktorý tam ešte nebol ich určite ocení. V Liverpoolu je toho několik věcí k navštívení. Beatles muzeum, kde jsem upřímně nebyl, protože tohle není můj šálek čaje, tak procházka Albert Dock, radnice a samozřejmě katedrála, která je působivá. Nezamrzí ani procházka Čínskou čtvrtí a pokud si opravdu potrpíte na Pilsner Urquell jako já tak zkuste Albert´s Schloss. Vymyká se jak jídlem, tak pivem a budete nadšení. Jen nedoporučuji chodit v pátek večer, totální masakr kde se člověk nehne. Během pobytu jsem zjistil, že do Liverpoolu jezdí hlavně ženský na rozlučky se svobodou a tohlavně z Londýna, takže nezadaným doporučuji chvílích mi to přišlo jako v Stodolní v Ostravě.

Sleduješ zápasy s kámošmi doma, alebo aj v pube, alebo preferuješ pozorné sledovanie? Ve většině sleduji zápasy doma, protože jsem u toho dost hlučný. Sousedé a celá ulice ví o čem mluvím. Potřebuji se na zápas koncentrovat, v klidu vybuchnout a zařvat si. Dříve to aletak nebylo. Rád jsem sledoval fotbal v oblíbených hospodách, jenže to ostatní hosté z večera nic neměli. V Plzni je navíc krásná fotbalová hospoda kam také rád zavítám. Při posledním vítězství v LM jsem potom v náladě skákal šipky do výřivky. Divím se, že se mi nic nestalo. O to víc se divím, že druhý den řekla má paní ano když jsem ji požádal o ruku. Jo ta paní, která mi koupila lístky na Anfield, paní která mi pomáhá z oken věšet vlajky, šály a dresy, paní která mě během fotbalu nechává v klidu a ví, že pokud je fotbal, nic se prostě neplánuje. Sleduji fotbal na všech dovolených, po případě služebních cestách a každý to pozná. Poslední vítězství v Ligovém poháru jsem například sledoval a oslavoval na Kubě. Jo to byl ten třetí dětský sen. Oblečený v dresu a šále v cca 40° na mě spousta lidí koukala jako na blázna. O to víc když jsem se u toho rozčiloval a pak na mě chtěli volat ochranku když jsme dali gól a já křičel jako smyslů zbavený. Bude to znít možná divně, ale dres který jsem si pořídil na poslední návštěvě jsem pak symbolicky hodil do oceánu. Jestli jsem si myslel, že nějak dopluje k tátovi, nebo ženě komu v dálce udělá radost, opravdu nevím. Bohužel v Plzni jsem na moc nadšenců do LFC nenašel, a mí přátelé moc nefandí. Až poslední dobou při pracovních cestách poznávám další a další fanoušky Liverpoolu. Ať už u nás, nebo v zahraničí. Pravdou je,že tomu pomáhá i moje tetování kdy pravou stranu od kolena pod kotník mám v tématice LFC. Jsem hrdým fanouškem, ať to každý ví a pozná.

 Ako to máš s novým kormidelníkom nášho tímu Slotom, spokojnosť? Upřímně jsem vůbec nečekal, že letos můžeme vyhrát titul a nebudu věřit ani vám, že jste to čekali. Joo, člověk doufá, věří, ale tohle jsem opravdu nečekal. Přeci jen přišel trenér po úspěšném a energickém Kloppovi. Miláčkovi všech fanoušků. Vzpomeňte na Seven Haga, který hořel. Když jsem pozoroval, že neposilujeme, trhal jsem si vlasy. Už v létě jsem věděl kde bychom měli posílit, kde musíme. Co se dělo poté je pohádka. Slyším hlasy, že to je nejslabší titul za X let atd atd. Kdo to říká je závistivec a blbec sprominutím.

Čekal jsem, že si pro titul půjde tvrdě Arsenal s totálním šašem Artetou – nemůžu tohodle trenéra vystát. Myslel jsem si, že se červený tým z města nad námi bude hrnout taky na vyšší pozice, byla tu pak Čukotka, City a nelze zapomínat na Newcastle. Přijde mi ale, že my jsme si pro to šli hned od začátku úplně nejvíc. Slot uklidnil střed pole, víc kontroloval hru, zlepšila se defenziva. A několikrát zmiňované, že Slotovi pomohlo právě to, že osa týmu zůstala spolu mu pomohla. Jo i ne. Vezměte si Gravenbercha, úplně rozdílný hráč oproti loňské sezoně a za mě jeden z klíčových strůjců titulu. Mnohem více zlepšené výkony Alexise, Gakpa. Vyhýbala se nám vážná zranění našich stěžejních hráčů. Dneska jsem četl, že to může být i díky změně tréninků pod Slotem. Sice jsou delší, ale ne tak intenzivní a to může vést k menšímu počtu svalových zranění. Často skvělá střídání. Titul je ve správných rukou a naprosto a bez diskuzí spravedlivě.

Takže spokojnosť, ale u každého trénera sú momenty a rozhodnutia, ktoré sa nám nepozdávajú. Negativ najdu ale také několik. Zajímalo by mě jak na trénujeme standartní situace. To je naprostý otřes a to od rohů po přímé nebo nepřímé volné kopy. To bych si často vyškrábal oči. Opomíjení Federica mě také mrzí. Impact kolikrát měl a na základě jednoho nepovedeného zápasu bych ho neodsuzoval.Nelze opomenout i cestu LM. Super vítězství v základní části, ale absolutní nemohoucnost v prvním zápase v Parku princů. Tam jsme si mohli přivézt nášup a neřekl bych ani slovo. V druhém zápase v prodloužení bylo vidět že kluci tahají nohy. To se podle mě projevilo i ve finále Ligového poháru, kdy mi přišlo že nemůžeme, nechceme a Newcastle prostě jezdí víc po prdeli a má víc energie. Vypadnutí z FA Cupu nemůžeme také přehlížet. Bylo vidět že nám postupně dochází pára a já se bál, že se vypaříme. Paradoxně tato vypadnutí nám pomohla. Jako by kluci nabrali ztracenou sílu a zase začali šlapat. Jako by si i uvědomili, že tohle přeci nemůžeme pustit.

Jemne odbočím,otázka možno mimo mísu – sú hráči, tréneri iných klubov, ktorí Ťa oslovili nielen pozitívne, negatívne. Nekoukám se moc na jiné hráče. Rád si občas pustím zápas jiného týmu, ale abych se speciálně zaměřoval na určité hráče? To ne. Mám rád přestupové spekulace, kdy se vynořují jména hráčů, kteří by mohli přijít. V tomto případě si hráče lustruju, prohlížím. Takže hodně těžká otázka. Když se zamyslím tak se mi hodně líbí Kvaracchelija a Gyokeres. Jinak opravdu nějaký spešl hráče nemám, že bych ho měl v hlavě a hned hlásal toho chci, toho chci. Mám celou soupisko, pardon, já prostě jméno toho klubu neřeknu a ani nenapíšu a nechci být sprostý. Ale asi dokážete uhodnout koho myslím. Rudiger naprostý výmaz, Vinicius Jr., Diego Costa pokud ještě hraje – teda jestli se tomu dalo někdy tak říkat. Jinak také nějaký extra seznam nemám. To vždy vyšiluji při zápase, proklínám, pak si vzpomenu v dalším utkání, ale pomalu to vyprchává. Musel bych si do hlavy připojit harddisk abych zálohoval, protože až určitě dopíši, tak mě napadne spousta dalších jmen a poznatků na trenéry se neptáš, ale jednoznačně Arteta. Nesnášel jsem ho jako hráče a nesnáším ho i teď. Absolutně nesympatický trenér, když si na něj takhle vzpomenu vaří se krev. Nikdy jsem nepřišel na jméno ani Tuchelovi o kterém si myslím, že kdyby netrénoval bohaté kluby tak po něm neštěkně ani pes. Nechápu jak si ho Anglie mohla vybrat jako reprezentačního kouče. A nikdy sem nepřišel na jméno ani ubrečenému Mourkovi s jeho totál antifotbalem. A vzpomínáte na Tony Pulise? To nemělo s fotbalem nic společného – šílený trenér.

Áno, aj special one heh, vráťme sa k tímu, ako vidíš a kde potreby doplniť, zlepšiť, pripraviť tím na PL-26? Čtu zprávy, že Liverpool bude mocně posilovat, nevím jestli to je dobře. Za mě jsme měli už postupně posilovat už loňské léto, aby se posily postupně zapracovali. Všem je asi jasné že musíme pořídit nového levého beka, protože Andy byl a je letošní sezonu naprosto tragický,šílený a Kostas je opravdu hráč na záskok, i když velký sympaťák. Pokud odejde TAA tak i pravou stranu obrany, protože Bradley se sice jeví dobře, ale jeho zranění jsou odstrašující. Navíc tam nemáme žádný back up. Přivedl bych určitě jednoho stopera, defenzivního středního záložníka a střelce. Opravdu ale střelce. Bohužel, zase se to někomu nebude líbit, mám Darwina rád, ale letošní sezona mu absolutně nevyšla. V Liverpoolu když jsem tam byl ho milovali, ale i teď mi přijde že došla trpělivost. Pustil bych i Jotu. Má na svém kontě každou sezonu strašně zranění a teď když se po zranění vrátil, tak je tak 35%. Takže kromě těchto tří
odchodů bych kádr držel pohromadě a posiloval. Za mě prostě musí přijít minimálně pět posil. Sezona bude opět dlouhá, LM, liga, dva poháry. Do toho si musíme uvědomit že valná většina našich hráčů jezdí ještě na repre srazy. Jak já bych zrušil nesmyslnou Ligu národů. Strašný kvantum zápasů a příští sezonu nám půjdou po krku ještě víc.

Co dodat závěrem,. Chtěl bych poděkovat za tento rozhovor, vyčerpávající, ale příjemné. Všem Scousers přeji krásné oslavy titulu, zasloužili jsme si to a teď si to pojďme užít. A i když se nedaří, buďte na svůj klub hrdí a vždy ho podporujte. Samozřejmě kritika, oprávněná je správná, ale občas to nepřehánějme. I ve zlých časech se nebojte ostatním ukázat komu fandíte. Já to vyřešil doživotními tetování a nezapomínejte ať už ve fotbale, nebo v životě – „Když jdeš bouřkou, měj hlavu vzhůru a neboj se tmy. Na konci bouřky je zlatá obloha a sladká skřivánčí píseň“.

Ďakujem veľmi pekne. za prianie a fajn rozhovor. Pri mnohých témach sme sa mohli dlhšie rozprávať, rozvinúť ich, je sa s Tebou o čom rozprávať, fajn, zaujímavo a veľa, veľa. Som za Tvoju ochotu a otvorenosť srdciara fanúšika LFC úprimne rád a vďačný, o tom vôbec nepohybuj, ale na začiatok je to myslím ideálny info-vstup a nabudúce si môžme dať už zameranejší pokec viac konkrétny, samozrejme, ak si nájdeme čas. Všetko dobré, nech sa Ti darí.

Back To Top